|
| |
|
| |
|
|
Poruchy attachementu predikované dotazníkovým šetřením ECR u nezletilých klientek s nařízenou ústavní výchovou z důvodu užívání návykových látek - série kazuistik
Horváthová, Klára ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Pešek, David (oponent)
VÝCHODISKA: Poruchy attachmentu mají dopad na budoucí kvalitu mezilidských vztahů a souvisí s poruchami v dospívání, například se sklony k rizikovému chování. Klientky umístěné v diagnostickém ústavu a na přidružených pracovištích mají narušené vztahy a současně se u nich rizikové chování prokazatelně vyskytuje. Rodinné zázemí, ze kterého klientky přicházejí, je často nefunkční či narušené, v čemž mohou hrát roli mimo jiné i poruchy attachmentu. CÍLE: Zjištění procentuálního zastoupení poruch attachmentu u dívek s nařízenou ústavní výchovou z důvodu užívání návykových látek a následné zpracování případových studií u vybraných poruch predikovaných dotazníkovým šetřením ECR (Experiences in close relationships). Cílem je tedy hlubší vhled do problematiky poruch attachmentu a mladistvých závislých dívek s nařízenou ústavní výchovou. METODY: Kvantitativní výzkum - předložení dotazníkového šetření ECR a následné statistické vyhodnocení. Kvalitativní výzkum - případové studie klientek s prokázanou poruchou attachementu formou polostrukturovaných rozhovorů. Diskuze dat získaných v obou částech výzkumu. VÝSLEDKY: Výzkumem bylo zjištěno, že poruchy attachmentu jsou u této cílové skupiny hojně rozšířeny. Jistá citová vazba byla dotazníkem vyhodnocena pouze u jedné klientky z 32 dotázaných. Úzkostnou vazbu si...
|
|
|
Postoje dětí ve vybraném dětském domově se školou k problematice jejich umístění a jejich zkušeností s návykovými látkami
Dvořáková, Lucie ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá postoji dětí ve vybraném v dětském domově se školou k problematice jejich umístění a jejich zkušeností s návykovými látkami. Teoretická část představuje vymezení pojmu návykové látky, včetně jejich dělení i prevence užívání; dětský domov se školou, diskutuje příčiny umístění dětí v tomto zařízení a prevence rizikového chování. Praktická část představuje analýzu důvodů umístění dětí v konkrétním zařízení i analýzu jejich zkušeností s návykovými látkami před jejich umístěním do zmíněného zařízení. Cílem je zjistit, jaký postoj zaujímají děti umístěné v dětském domově se školou k problematice důvodů jejich umístění a k užívání návykových látek. Na základě vyhodnocení za pomoci analýzy spisové dokumentace a rozhovorů s vybranými dětmi i s jejich učiteli je navrhnut program rozvoje osobnosti každého participanta, program prevence i návrh projektů zaměřených na návykové látky pro první stupeň a druhý stupeň základní školy. Výsledkem šetření je zjištění, že obě dvě oblasti (analýza spisové dokumentaci i příběh vytěžený z rozhovorů s participanty) se vzájemně prolínají a doplňují. Ve všech případech se důvody umístění shodují. Stěžejní pro umístění vybraných participantů je dle zjištěných informací ve všech případech rodina (neadekvátní péče, patologický jev v rodině v podobě...
|
|
|
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
|
|
|
Příprava dětí na odchod z dětského domova
BICEROVÁ, Markéta
Tato bakalářské práce s názvem Příprava dětí na odchod z dětského domova se zabývá ze strany vychovatelů přípravou dětí vyrůstajících v dětských domovech na jejich samostatný odchod ze zařízení a celkovou přípravou na jejich život. Na straně druhé se tato bakalářská práce, věnuje životním příběhům dětí, které již dětský domov opustily. Hlavním cílem práce je zjistit, jakým způsobem jsou děti připravovány na samostatný život, a vyzkoumat ze strany dětí, zda pro ně byla příprava ze strany dětských domovů dostačující. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána ústavní výchova a její legislativní rámec, dětský domov, práva a povinnosti dětí v něm umístěných, celkový proces odchodu dítěte z dětského domova a na závěr jsou vypsány některé projekty, které podporují děti při odchodu z dětských domovů. Praktická část bakalářské práce se věnuje výzkumu přípravy dětí na odchod z dětského domova, a to jak z pohledu vychovatelů, tak i z pohledu dětí. Výzkumný soubor tvořilo devět vychovatelů pracujících v nejmenovaných dětských domovech v Jihočeském kraji a čtyři dospělí lidé, kteří vyrůstali v dětském domově. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení dat byl použit software ATLAS.ti, bylo provedeno otevřené kódování a následovala kategorizace dat. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výzkumu vyplynulo, že jedinci opouštějící dětský domov v čerstvé plnoletosti či velmi mladém věku mají problémy vstoupit do samostatného života, především v oblasti financí, bydlení, zaměstnání, integraci do společnosti a ve vytváření sociálních vztahů. I přes intenzivní přípravu probíhající v dětských domovech je pro odcházející obtížné uspět v tak mladém věku ve společnosti bez jakékoli pomoci blízkého jedince, který by mohl být nápomocný při řešení problematických situací, ale i při řešení každodenních věcí. Výsledky a zjištění této bakalářské práce mohou využít jak pracovníci zařízení ústavní a ochranné výchovy, tak studenti zdravotně sociálních a pedagogických oborů. Také by mohla být užitečnou pomůckou pro pracovníky OSPOD či další odborníky či laickou veřejnost, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Uplatňovaní supervize ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče
HELLEROVÁ, Kristýna
Supervize se považuje za standardní součást odborného růstu pracovníků v oblasti pomáhajících profesí, tedy u těch, kteří jsou při práci v bezprostředním kontaktu s lidmi, jejich problémy a emocemi. Supervize umožňuje těmto pracovníkům uvažovat nad kvalitou jimi odvedené práce, zvyšovat jejich schopnost reflexe a sebereflexe. Cílem supervize v konkrétních zařízeních, ale i obecně, je rozvoj profesionálních a osobnostních kompetencí jednotlivých pracovníků a týmů. Pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče existuje metodický pokyn k poskytování supervize. Jednotlivá zařízení mají také definovány způsoby podpory osobního a profesního rozvoje pracovníků. Supervize ve školských zařízeních je poskytována pedagogickým pracovníkům jako součást pracovní činnosti mimo přímou pedagogickou činnost. Zařízení dělíme na dvě skupiny dle toho, kam spadají, buďto pod MŠMT nebo pod kraj. Ta zařízení, která spadají pod kraj, nemusí svým zaměstnancům supervizi poskytovat. Cílem supervize je zkvalitnění multidisciplinární péče o ohrožené nezletilé děti, případně osoby do 19 let věku, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nezletilé děti, případně zletilé osoby do ukončení středního vzdělávání, kterým je poskytována preventivně výchovná péče. Prostředky, které zařízení dostávají na svoji činnost, jsou normativně přiděleny, jejich objem však nemusí být dostatečný natolik, aby mohly být využity i na finanční zajištění kvalitních supervizí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení preventivně výchovné péče. Výzkumný soubor představovali zaměstnanci zmíněných zařízení po celé České republice. Cíle bylo dosaženo využitím kvantitativního výzkumu, metodou dotazníku za využití Likertovy škály. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější podoba supervize v těchto zařízeních je externí supervize ve formě skupinové a individuální. Dále bylo zjištěno, že pracovníci těchto zařízení jsou většinově se supervizí a její podobou u nich v zařízení spokojeni. Data potřebná ke zpracování hypotéz byla analyzována v programu IBM SPSS Statistics při stanovené hladině významnosti = 95 %. Díky zpracování hypotéz ve výzkumu následně vyplynulo, že nemůžeme v případě tohoto výzkumu prokázat, že školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení preventivně výchovné péče, která spadají pod MŠMT, mají pozitivněji hodnocenou supervizi od pracovníků než zařízení, která nespadají pod MŠMT, tedy byla tato hypotéza zamítnuta a byla přijata nulová hypotéza. V další hypotéze nebylo výrazně prokázáno, že na hodnocení přínosu supervize má vliv pracovní pozice pracovníka. V případě poslední hypotézy opět nebylo prokázáno, že by délka ovlivňovala hodnocení přínosu supervize. Výsledky této diplomové práce mohou být inspirací pro školská zařízení jako námět pro případnou změnu nebo jako pozitivní zpětná vazba na supervizi realizovanou u nich v zařízení. Mohou je také využít i supervizoři a další pracovníci, kteří se podílejí na zavádění supervizí do školství. V neposlední řadě poslouží jako informační materiál pro studenty a další odbornou veřejnost, která se o tuto problematiku zajímá.
|
|
|
Život dětí z dětských domovů
SEKALOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám problematikou dětí umístěných v zařízeních ústavní výchovy. Cílem práce je zjištění aktuálního pohledu dětí z dětských domovů, zda pociťují své sociální znevýhodnění vůči vrstevníkům v prostředí školy, na sociálních sítích a během společenských akcí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsáno fungování dětského domova, jako zařízení ústavní výchovy, oblast sociálního znevýhodnění a jeho vlivu na děti jím ohrožené a následně jsou rozebrány přístupy sociální práce související s danou problematikou. V praktické části je zvolena kvantitativní výzkumná strategie s metodou dotazování. Sběr výzkumných dat proběhl v srpnu až září 2019 prostřednictvím anonymního dotazníku, na který odpovídalo 112 dětí, ve věku 7-18 let, z 11 dětských domovů z Jihočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Po zpracování a statistickém vyhodnocení dat metodou Chí-kvadrátu, testem nezávislosti v kontingenční tabulce, nebyla má hypotéza potvrzena, jelikož pouze u dvou otázek z patnácti se prokázal negativní vztah mezi pobytem dětí v dětském domově a chováním okolí. Z čehož lze vyvodit závěr, že děti z dětských domovů, ve většině případů, subjektivně nevnímají své sociální znevýhodnění. Tato bakalářská práce může například sloužit jako aktuální informační materiál dětským domovům a bylo by ji možné také využít jako podklad pro další výzkumy subjektivního vnímání dětí z dětských domovů.
|
|
|
Speciálně pedagogická legislativa v denním životě speciálně pedagogické klientely
MOJDLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na legislativu, která dětského klienta provází ústavní výchovou (ÚV) a to od doby, kdy nad ním přebírá dohled orgán sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD). Zvláštní zřetel je věnován otázce, které legislativní útvary provázejí samotnou klientovu osobu nedílně a nejfrekventovaněji. Pozornost je též věnována danému stavu věcí na klientovu interakci s okolním světem (laickou veřejností). Práce je zaměřena na klienty dětských domovů, jako zařízení ústavní výchovy. Prvním cílem bakalářské práce je zmapování současné legislativy týkající se výkonu ústavní výchovy a zařízení pro výkon ústavní výchovy, zjištění eventuálního rozporu mezi literou zákona a realitou života v zařízeních ÚV. Druhým cílem práce je vyhodnocení vlivu pobytu v ústavních zařízeních (dětských domovech) na další život klientů po ukončení nařízení ústavní výchovy samotné. V bakalářské práci je výzkum realizován kvalitativní strategií s designem případové studie. Technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor, přímé standardizované pozorování a analýza dokumentů. Rozhovory jsou sestaveny tak, aby vhodně odpověděly na výzkumné otázky. Výzkumný soubor tvoří a) klienti vybraných zařízení ÚV (dětských domovů) v Jihočeském kraji b) ředitelé dětských domovů v Jihočeském kraji c) laická veřejnost
|
|
|
Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy
Drdová, Petra ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce na téma "Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy" se věnuje problematice realizace logopedické intervence u dětí, vyrůstajících v zařízeních ústavní výchovy a vyžadujících logopedickou péči. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách věnuje řeči a její funkci, popisuje ontogenetický vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost a stručně charakterizuje jednotlivé druhy narušení. Zabývá se logopedickou intervencí v celé její šíři, tedy diagnostikou, terapií i prevencí. Součástí je i krátký vhled do systému logopedické intervence v zahraničí. V neposlední řadě se teoretická část práce soustředí na oblast náhradní výchovné péče a popisuje její vliv na vývoj dítěte. Cílem praktické části práce bylo zjistit poznatky o realizaci logopedické intervence ve vybraných zařízeních ústavní výchovy v Praze a ve Středočeském kraji. Výzkumné šetření bylo uskutečněno za využití kvalitativního a kvantitativního způsobu sběru dat - polostrukturovaný rozhovor a elektronické dotazníky. Závěr práce obsahuje odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky a zároveň jsou zde formulována doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Logopedie; logopedická intervence; narušená komunikační schopnost; náhradní péče; ústavní výchova
|
host ::
RSS.